.
Ahoj! Zdraví vás (snad stále ještě malá) v inkoustu utopená básnířka s rukama poškrábanýma od trní, náplň jejího pera napěchovaná růžemi. Nenapravitelná idealistka, jež hledá ideály i tam, kde už jí je déšť dávno smyl z očí.
Tohle místo je skladiště mých nálad, citů a myšlenek, které presentuji prostřednictvím svých dílek.
Jsem amatérský autor, který by se rád dál rozvíjel, proto budu vděčná, pokud se rozhodnete mi tu nechat nějaký upřímný komentář. :)

Mějte všichni krásný den!
Vaše Lucienne. :)


Samozvaná bojovnice

20. září 2018 v 8:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Moc všechny zdravím! :)

Dnešní básničku doprovází tlumený zvuk města na pozadí The Wonder Years hrajících v mých sluchátkách, rachocení tramvaje na kolejích, šumění holubích křídel a drsný chladný povrch schodiště kostela Panny Marie Sněžné, na němž jsem seděla, zatímco jsem tuhle básničku psala.
Verše se míchaly se šmouhami představ a obrazů, o nichž mi bylo jasné, že se nikdy nestanou, zatímco jsem v davu sklopených tváří hledala tu jednu, o které jsem najisto věděla, že tu není.

Příjemné počtení. :)

12. 6. 2018




Rozházená postel a
stěny tichého pokoje.
Moucha vytrvale tluče do okenního skla.
Cítím vlastní břicho dýchat
- tu propadlou propast stínů
mezi pánevními kostmi.

Nebyla jsem schopná jíst několik posledních dní.

Cítím v hrudi kolibříka
zavřeného v kleci z žeber,
- jeho vyděšený třepot křídel
jsou mé rychlé mělké stahy srdce.
Tluče už jen pro řeku kofeinu
v korytách mých žil.

Nebyla jsem schopná spát posledních pár měsíců.

Ztrácím se v krajkách zaschlé kávy
na bílých stěnách popraskaných hrníčků.
Obaly od instantních polévek
staví kolem mého koše Čínskou zeď.

A toulávám se po městě,
venku víc doma než doma.
Denně se loudám ulicemi za vidinou odchodu.
Ale chodím pořád v kruzích,
stejná místa, stejné cesty,
co ráno vítězně ztratím, každý večer zas najdu.

Ty samozvaná bojovnice,
mácháš tu před sebou velkými slovy,
a přec máš v hrudi kolibříka
a v uších ti hrají
smuteční pochody -
a radši nespíš,
než aby tvé sny říkaly pravdu,
radši utíkáš,
než aby ses sama sobě přiznala.
Ale tys přec teď tak silná!
A tak lži si komu chceš,
však temné kruhy pod očima
a třesoucí se prsty -
kdepak, těm lhát nemůžeš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Meyri Salywely Meyri Salywely | Web | 20. září 2018 v 13:19 | Reagovat

Překrásná báseň

2 B. R. B. R. | E-mail | Web | 21. září 2018 v 11:17 | Reagovat

pravda tvých slov a to, že vždy přijdou v tu přesně danou chvíli, kdy se s nimi dokáži naprosto ztotožnit....

3 uhavrana uhavrana | E-mail | Web | 25. září 2018 v 8:43 | Reagovat

A přeci si budeme dál lhát,
snažit se utíkat z klece
stejné kruhy, místa, čas - a přece
nezbývá nic než se ptát - jak?
vyhnout se rozvodněné řece.

Krásné obraty a nekonečná myšlenka. Tleskám. :-)

4 Lucienne Lucienne | Web | 27. září 2018 v 0:28 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: Rozumím a souzním, drahá přítelkyně... :)♥

[3]: Děkuji za krásné doplňující verše i za pochvalu. :)
Rozvodněné řece se těžko vyhýbá, když chodíš pořád dokolečka. Potvrzuji - vždycky se znovu a znovu namočíš. :D Dokud ty kruhy nezačneš stříhat.

5 Keiji Keiji | Web | 5. října 2018 v 7:10 | Reagovat

Tahle se mi opravdu líbila - byla jiná, než o čem vždycky píšeš. Trochu mi připomněla ten divoký životní styl tehdejších básníků a ty vnitřní boje, které jej musely doprovázet... :) (A možná to bude dost tím, že jsem před chvíli četla ten tvůj deničkový zápisek a je to trochu propojený, i když to datum je jiný... :D)

6 Lucienne Lucienne | Web | 5. října 2018 v 20:53 | Reagovat

[5]: Je jiná, ačkoli vznikla vlastně ze stejné beznaděje. Ale je zajímavé, že ti to připomnělo beatníky. :D Jak jsem psala v deníčkovinách - možná ve mně z nich něco maličko přece jenom bude. Tuhle básničku jsem napsala dřív, než jsem vůbec tušila, že si Ginsberga v blízké době přečtu. :D
Díky za komentář. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D



................................



Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, uveďte k němu autora a zdroj!
Děkuji. :)

Design by Meggie