.
Ahoj! Zdraví vás (snad stále ještě malá) v inkoustu utopená básnířka s rukama poškrábanýma od trní, náplň jejího pera napěchovaná růžemi. Nenapravitelná idealistka, jež hledá ideály i tam, kde už jí je déšť dávno smyl z očí.
Tohle místo je skladiště mých nálad, citů a myšlenek, které presentuji prostřednictvím svých dílek.
Jsem amatérský autor, který by se rád dál rozvíjel, proto budu vděčná, pokud se rozhodnete mi tu nechat nějaký upřímný komentář. :)

Mějte všichni krásný den!
Vaše Lucienne. :)


Deníčkoviny /15 - Zrovna mě

8. července 2018 v 12:00 | Lucienne |  Deníčkoviny: srdce
Zdravím vás všechny! :)

Jak jste si asi všimli, prodlevy mezi jednotlivými Deníčkovinami se v poslední době krapet prodlužují. To má velice jednoduché vysvětlení - došla mi zásoba. :D Tohle je asi poslední článek Deníčkovin, který můžu zveřejnit z toho všeho, co jsem měla. Možná se ještě něčím pročtu a poskládám nějaký článeček z útržků z mého deníku, ale nevidím to teď moc na nové psaní. Abych řekla pravdu, jsem se slovy poslední dobou docela na štíru... Ona by ke mně i přišla, ale já je tak nějak nechávám venku, ať si tlučou na dveře, jak chtějí. Umí přece číst - na dveřích je jasná cedulka: *Psaní vstup zakázán, z osobních důvodů slova nepřijímám.*
Takže je to těžké. Všechno je teď nějak těžké a komplikované.
Ale ono se to nějak zvládne.

Dnešní Deníčkoviny jsou krapet netradiční, mají totiž podobu poezie. Asi těžko to můžu označit za plnohodnotnou básničku, je to spíš jakýsi útvar, kterému říkám "entery v próze" - prostě píšu věty a na více či méně logických místech je trhám a vkládám na nové řádky. Někdo by tomu s klidem hodil štítek "volný verš", ale já si myslím, že i volný verš má vypadat víc jako básnička než jako próza. :D

A čeho se dnešní Denčíkoviny týkají? Vysílám v nich velké díky a lásku své spřízněné duši a nepřestávám se udivovat, jak někdo tak úžasný může stále přes všechno zůstávat v mém životě, snášet všechny mé vrtochy, stát při mně a hlavně - hlavně stále milovat.

26. 3. 2018




Ach, lásko…
říkáš, jak jsi rád, že už mě máš zpátky.
Chyběla jsem ti.
Bože - co ti vlastně chybělo?
Má věčně špatná nálada, pláč pro věci, které ti nejsem schopná vysvětlit, buzerování nebo svalování na tebe viny úplně za všechno, ač za to nemůžeš?
Vždyť já jsem přítelkyně na mašli.
Ale ty se ke mně přitulíš
a zaboříš hlavu do mých prsou
a řekneš,
že jsem tvá krásněnka,
a že jsi šťastný - tak šťastný - že máš zrovna mě.
A já tomu nerozumím,
nevím, jak tě vlastně můžu dělat šťastným,
ale obejmu tě, jako bych se od tebe už nikdy neměla oddělit,
a děkuju ti za každý úder srdce, který jsi mi kdy věnoval.
A ty začneš vzpomínat
na ten květen, kdy jsem položila tvou dlaň na svou hruď a dala ti své srdce,
a na to, jak jsme spolu seděli u fontány a jedli krásně zabalené čokoládové bonbony,
které jsi pro mě koupil,
a já se s tebou rozdělila o každičký z nich…
Vždycky jsi ve mně viděl světlo, které já neviděla,
vždycky jsi ve mně viděl světlo, i když jsem vyhasínala.
To díky tobě vím, jak ustát vítr ve svém nitru,
protože si vzpomínám,
jak jsi mě tenkrát nutil do telefonu šeptat ta slova:
jsem úžasná,
úžasná,
úžasná…
A zprvu to šlo tak těžko přes jazyk,
protože jsem věděla, že lžu,
ale začalo to být snazší, časem…
Někdy se prostě musíš naučit věřit lži,
abys mohl žít.
A já se zkrátka nedokážu nenávidět za všechny své démony,
když vím,
že mě miluješ
a že jsi rád, že máš zrovna mě.
Ach, lásko,
zrovna mě.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 15. července 2018 v 13:19 | Reagovat

Proč nám připadají některá slova lživá jen proto, že se bojíme uvěřit? Když to nevidíme sami, je dobře, když to vidí někdo druhý. A když to říká od srdce, měli bychom věřit. Víra je důležitá ;-)

2 beznadějná romantička beznadějná romantička | E-mail | Web | 28. července 2018 v 22:58 | Reagovat

zlatooo, já ti tak moc přeju, abyste spolu vydrželi, jste pro mě prototypem vztahu, se vším, co k němu patří <3 miluju <3

3 Lucienne Lucienne | Web | 29. července 2018 v 23:16 | Reagovat

[2]: Díky, je tak hezké tohle slyšet. Ne všichni lidé jsou tak přející... Jsi zlato. ♥♥♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D



................................



Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, uveďte k němu autora a zdroj!
Děkuji. :)

Design by Meggie