.
Ahoj! Zdraví vás (snad stále ještě malá) v inkoustu utopená básnířka s rukama poškrábanýma od trní, náplň jejího pera napěchovaná růžemi. Nenapravitelná idealistka, jež hledá ideály i tam, kde už jí je déšť dávno smyl z očí.
Tohle místo je skladiště mých nálad, citů a myšlenek, které presentuji prostřednictvím svých dílek.
Jsem amatérský autor, který by se rád dál rozvíjel, proto budu vděčná, pokud se rozhodnete mi tu nechat nějaký upřímný komentář. :)

Mějte všichni krásný den!
Vaše Lucienne. :)


Bojím se noci

8. června 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ


Ach, ty probdělé noci...

7. 3. 2018




bojím se noci
zas nebudu spát
zas vzpomínky na verše budou mi lhát

bojím se noci
ty děsy ve tmě
a všechny ty křičící příšery ve mně

bojím se ticha
říká zlé věci
mluví a bolí a svírá mě v srdci

bojím se temnoty
- vchází mi pod víčka
a s mými slzami tančí mi na líčkách

bojím se myšlenek
tak kruté bývají
bouří mé city a soucitu nemají

bojím se vzpomínek
vrací se k tobě…
nechají všechny mé naděje v hrobě

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 8. června 2018 v 12:01 | Reagovat

💔💕💖 ty to prostě umíš nejlépe... ten stav jsem měla včera...

2 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 10. června 2018 v 21:12 | Reagovat

Což o to, básnička je to povedená, ale hrozně mě matou ty data, takže nevím, jestli je to pořád aktuální nebo ne O_O  :D

3 Lucienne Lucienne | Web | 10. června 2018 v 21:50 | Reagovat

[2]: Ta data vpravo kurzívou u každého příspěvku jsou data, kdy byla básnička přidána. Takže z tohoto hlediska je tahle básnička čtvrt roku stará a neaktuální. Z jiného hlediska ovšem... jsou to básničky. Ty jsou aktuální vždycky, jde zkrátka o zachycení pocitů. Každý si v tom může najít, co chce, ať je čte kdykoli...
On takový Seifert taky není zrovna aktuální, a přesto aktuální je. :D (I když jasně, u něj je to taky proto, že to byl pan básník, ale chápeš, co jsem tím myslela. :D)
Jinak ti děkuji za komentář i za pochvalu. :)

4 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 11. června 2018 v 17:11 | Reagovat

[3]: Tojo, ale ty pocity vyplývají většinou z nějaké situace, žejo. Takže je občas dobré znát ten kontext, jinak by se člověk mohl rozplývat nad básničkou např. o Pompejích a rozhodl se, že se tam podívá, když jsou teda tak krásný :D

5 Lucienne Lucienne | Web | 11. června 2018 v 19:10 | Reagovat

[4]: :D Myslím, že v případě mých básniček tě zklamání z nenaplněného výletu zrovna nečeká. :D
A pokud tě zajímá kontext... měla jsem pár měsíců dost špatné období, takové trošku temné a depresivní, s pochybnostmi o sobě a o světě a o hodnotách, ve které jsem do té doby věřila a na kterých jsem lpěla. A do toho se ještě stalo něco s jedním člověkem, který mi byl dost blízký... Takže trápení a zklamání.
Tak, už znáš kontext, tak snad nebudeš víc zmatený. :D

6 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 11. června 2018 v 19:45 | Reagovat

[5]: No vidíš, vneseš do toho trochu světla a hned je to jasné :D A teď už je to teda dobrý a ty jsi happy jak dva grepy? :)

7 Lucienne Lucienne | Web | 11. června 2018 v 21:44 | Reagovat

[6]: To se tak úplně říct nedá... Dá se říct, že jsem zase pevně nohama na zemi a dokážu si poradit sama se sebou, ale bylo třeba položit nějaké oběti. A musela jsem se přenést přes smutný konec. Život holt není pohádka. :/
But I'm trying to be brave. :) Life goes on.

8 Keiji Keiji | Web | 29. června 2018 v 7:31 | Reagovat

Zase se vracím po chvíli a nevím, co originálního přidávat ke každém kousku, než stále se opakující slova, jaká je to smutná nádhera. Každopádně jsi měla vydat sbírku. Materiálu, kvalitního, máš dost. Váže se to k určitému období, po kterém jsi ji mohla pojmenovat. Zbožňuju tvé názvy. A všechna slova. Měla jsi vydat sbírku. Vydej sbírku!

9 Lucienne Lucienne | Web | 29. června 2018 v 13:57 | Reagovat

[8]: Vážně jsem teď chvíli jen seděla nad blikajícím kurzorem dosud prázdného komentovacího okna a přemýšlela, jak vlastně odpovědět.
Je to vážně krása přečíst si od někoho, kdo je sám tak obdařen talentem slova, že bych měla vydat sbírku. Je to... motivující a naplňující. A přesto - kdyby ke mě teď někdo přišel a řekl: "Pošli mi ty básničky, já ti je vydám a budeš mít sbírku," řeknu mu ne. Odmítla bych svůj sen, který v sobě chovám už od prvních chabých veršíků psaných dětským písmem. Já tak nějak... teď nemůžu. Ač mám ve svém "šuplíku" schovanou přes stovku básní, necítím se teď být básníkem. Možná jednou zase začnu, protože poezie, jak se zdá, člověka tak nějak neopouští, i když ji o to prosil. A byly večery, kdy jsem ji opravdu zoufale prosila, abychom se rozloučily. Ale ona zkrátka nikdy neodejde, je tak věrná...
Děkuju ti, Keiji, za tvou podporu, je nádherné číst to zvolání: "Vydej sbírku!" Snad jednou, možná. Nemůžu přece svému dětskému já upřít ten sen. Nemůžu se alespoň nepokusit. Ale to až jednou. Já teď zkrátka... nemůžu. Nejsem sama sobě básníkem.

Btw, dívala jsem se na ten odkaz na instagram, který jsi mi tu nechala u jednoho ze článků. Ani mě nenapadlo, že by se daly básničky publikovat na instagramu. :-D To instagramové šílenstí se mi dosud tak nějak... vyhnulo. Děkuju ti za tu inspiraci a motivaci. Je to krásné. A holčinu, která si vydala tu sbírku, tu obdivuju, je úžasné, že si někdo takhle jde za svým snem.

10 Keiji Keiji | Web | 1. července 2018 v 19:57 | Reagovat

[9]: Jestli to tak cítíš, pak je to v pořádku. Snad jen jestli nebudeš litovat. Zítra, za měsíc, za rok, jednou. Že z "nyní" nezbylo nic.
Nutit tě do toho nemůžu. Mnoho umělců je nuceno do tvorby a vydávání a často to nedopadá dobře, když to on sám tak necítí.
Možná prostě jen trochu závidím, že ty ten materiál, to srdce bijící k tvorbě, aktuálně máš, jen teď nechceš. A já bych strašně moc chtěla... ale nejde mi to.

11 Lucienne Lucienne | Web | 1. července 2018 v 22:14 | Reagovat

[10]: Ono je více méně jedno kdy. Já ty materiály nemažu, tudíž klidně celé tohle období můžu vydat za pár let... kdyby to někdo chtěl vydat. Nebo kdybych se fakt hecla a vydala si to sama.
To všechno, o čem jsem psala, ve mně stále doznívá. A nejsem si jistá, jestli psaní a poezie jako taková víc pomáhá, nebo mě vtahuje zpátky. Je to docela těžký boj, proti veršům a proti sobě samé. Každopádně píšu dál, píšu pořád, i když jsem si řekla, že už nebudu, prostě nejde nepsat. Za posledních pár měsíců jsem toho napsala tolik jako za poslední tři roky. A to je ŠÍLENÉ. Ale přes ta slova, která chrlím, nejsem sama sobě básníkem, jsem zkrátka jen někým, kdo píše verše. Žádný umělec, je to spíš zoufalství. Ale až se tohle všechno přežene a já zase začnu milovat poezii a milovat svou poezii (protože ta mrcha to se mnou nějak pořád nechce vzdát :D), třeba si vzpomenu na ty hlasy, které volaly: "vydej sbírku!" A já k tomu vážně sednu a řeknu si: Je čas si splnit sen. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D



................................



Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, uveďte k němu autora a zdroj!
Děkuji. :)

Design by Meggie