Ahojky, zdraví vás věčný malý pisálek a snílek. :)
Tohle místo se stalo skladištěm mých nálad, myšlenek a pocitů, které presentuji ve svých dílkách. Jsem amatérský autor, který se stále rozvíjí, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi v tom trošku pomohli prostřednicvím komentářů. Případná kritika mi nevadí, cením si upřímnosti.
Mějte krásný den!
vaše Lucienne :)


Ztracená víla

13. září 2014 v 12:59 | Lucienne |  BÁSNĚ

- ZA HRANICÍ REALITY -

Ahojky!
Ano, překonala jsem se a stihla jsem napsat dílko na TÉMA TÝDNE! :D Sice docela pozdě, když vezmu v potaz, že už je sobota (-_-), ale dřív to jaksi nešlo, protože jsem až do čtvrtka neměla internet.

Nemám moc ráda takové ty okecávací články, které se píšou jenom proto, abych něco měla na téma týdne, a proto jsem se rozhodla - jak u mě bývá zvykem - téma opět zpracovatve formě své tvorby. Naposledy to byl drabble, tentorkát je to básnička. :)
Za hodně dlouhou dobu jsem opět sáhla po klasickém sdruženém rýmu. Básnička je zprvu trošku lyrická, možná by se dalo říct lehce autobiografická. Ale rozhodně je naprosto realistická. Řekla bych dokonce naturalistická. Kam se na mě hrabe nějaký Zola nebo Gogol! :DD
No, však uvidíte sami. ;)






Ztracená ve dne, ztracená v noci,
toulá se víla, víla bez pomoci.
Kde vlastně bloudí, neví sama,
ztracená mezi vzpomínkama.

A vzpomínky létají sem a tam,
létají kolem, staví chrám.
Chrámem se rozléhá cupot té víly,
vzpomínky bolí, ta bolest sílí.

A tak uteče z chrámu, nechá ho za sebou,
rozlétne se nebem, modravou oblohou,
a jelikož neví, kde vlastně se snese,
přistane kdesi hluboko v lese.

Lehce se roztančí po palouku bosa,
v trávě se třpytí ledová rosa.
Kde stále tančí, neví sama,
cupitá mezi písmenkama.

A písmenka létají sem a tam,
létají kolem, staví stan.
Do stanu ulehne ztracená víla,
s inkoustem na tváři vrací se síla.

V hlavě se splétá, co nemohla najít,
vzpomínky s písmenky - proč má je tajit?
Mísí je v umění, tvoří svou identitu,
vznáší se vysoko mimo realitu.
.
A náhle se probudí ta ztracená víla,
ve školní lavici, zmateně zírá,
jak před ní stojí děsivá mumie,
"Právě jste zkoušená, má milá, z chemie!"


:DDD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lory Lory | Web | 13. září 2014 v 15:26 | Reagovat

Moc krásná báseň, je to procítěné. Smutné a zároveň povznášející, také obdivuji její délku, já jsem schopna dát maximálně tři čtyři sloky :)

2 Meggie Meggie | Web | 13. září 2014 v 21:56 | Reagovat

Tak tahle je fakt bomba :D

3 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 14. září 2014 v 10:05 | Reagovat

Prostě úžasný! :DDD Ty na tohle máš fakt talent.. :DD

Jinak jsem tě nominovala do jednoho TAGU, tak jestli chceš.. se koukni :D

4 Ginny123 nebo Vlčí Lady Ginny123 nebo Vlčí Lady | Web | 14. září 2014 v 11:03 | Reagovat

Ahoj, nominovala jsem tě do jednoho TAGU, jestli nechceš nemusíš ho vyplňovat.

5 Eliz Eliz | Web | 14. září 2014 v 21:19 | Reagovat

Tak to je dechberoucí! Vážně. Vtipné, okouzlující, svižné, překvapivé :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D


................................








......................................


Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, musím o tom zaprvé vědět, a za druhé k němu uveďte autora a zdroj!


Pokud někdo poruší tato pravidla a já někde objevím svou tvorbu bez mého jména (respektive přezdívky), budu to řešit dál.

Design by Meggie