Ahojky, zdraví vás věčný malý pisálek a snílek. :)
Tohle místo se stalo skladištěm mých nálad, myšlenek a pocitů, které presentuji ve svých dílkách. Jsem amatérský autor, který se stále rozvíjí, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi v tom trošku pomohli prostřednicvím komentářů. Případná kritika mi nevadí, cením si upřímnosti.
Mějte krásný den!
vaše Lucienne :)


(Bez)Mocní - 7. kapitola: Bezmocní (1/2)

23. června 2014 v 0:00 | Lucienne |  (BEZ)MOCNÍ

Tak jo, dnešní kapitolka je trošku delší... Ovšem důležitá. Katherine objasní sestrám, proč za nimi přišla. Znalci TVD už si možná domyslí ten háček a ti, kteří si to už tolik nepamatují, nemusí věšet hlavy, všechno bude později objasněno. :) Sestry budou mít ohledně Katherininé nabídky různé názory, což povede k malé sourozenecké krizi. Ovšem netřeba dál okekcávat, můžeme se na to vrhnout.
Jako vždy přeju příjemné počtení. :)




Nastalo krátké ticho, během kterého si děvčata vyměnila tázavé pohledy. Luc seděla na svém místě namáčknutá mezi Sandy a Meg a sledovala nově příchozí s určitou nejistotou.
"Přišla jsem si s vámi o něčem popovídat," dodala Katherine.
"Co o nás víš?" zeptala se Megan.
"A co po nás chceš?" přidala se El, poněkud ostřeji než její sestra. Nebylo těžké poznat, že se tmavovláska Eleonor ani trochu nezamlouvá. Katherine se však místo odpovědi na jejich otázky otočila se znuděným výrazem na Luc.
"Nechceš říct svým sestrám, aby mě přestaly vyslýchat? Kvůli tomu tady nejsem." Luc překvapeně zamrkala. Jak jen ví, že jsou sestry?
"Odpověz!" přikázala Eleanor. Náhle se zdálo, jako by její předchozí hádka s Megan nic neznamenala. Teď seděly obě sestry vedle sebe v poloze, která jasně dávala najevo, že s nimi dvěmi si nikdo zahrávat nebude.
Luc pod stolem nakopla El do holeně. Nebylo to nic snadného, protože od ní ze všech tří děvčat seděla nejdál, ale Elino bolestivé zasyčení jí napovědělo, že trefila. Když po ní El mrštila pohledem s vyčítavým otazníkem v očích, Luc se na ni významně podívala.
Pak pohlédla na Katherine. "Proč jsi teda přišla? Co po nás chceš?"
"Víte," začala Katherine věcným, ale jistým způsobem lhostejným tónem, kterým evidentně úmyslně podtrhovala skutečnost, že ona jediná je tady v obraze. "Tady v okolí jste se staly žhavou novinkou. Drby se šíří rychle. Všichni nadpřirození v L. A., Las Vegas, San Franciscu a okolí si šuškají o třech sestrách, které pro svého bratra hledají lék na vlkodlačí kousnutí. A jak tak na vás koukám, tak je to asi pravda."
"Víš něco o tom léku?" vyhrkla Megan, než se stačila zarazit. Katherine na ni pohlédla s až nebezpečně milým úsměvem.
"Proto jsem tady. Věřte tomu, že beze mě jste vy i váš bratr naprosto bezmocní."
"My nejsme bezmocní!" rozzlobila se El.
"Ale jste. Jste na to jen tři a čas se vám krátí."
"Nejsou jen tři," ozvala se Sandy, která až do teď ze svého místa rozhovor jen tiše sledovala.
"Och, ano, samozřejmě. Kamarádka pomáhá, jak roztomilé," utrousila Katherine. "Jste příliš mladé, nezkušené. Kdybyste měly alespoň kapku rozumu, pátráte v utajení. Není moc dobré na sebe poutat příliš pozornosti, berte to jako takovou malou přátelskou radu. Ale pro jednou vás vaše nevědomost možná ještě zachrání."
"Jak?"
"Mám pro vás nabídku."
Rozhostilo se ticho. Děvčata si vyměňovala pohledy, v nichž Luc rozeznala zvláštní směsici nejistoty, naděje a vzpurnosti. Samotné Lucienne se Katherine ani za mák nelíbila. Neměla chuť věřit téhle dívce s kočičím úsměvem, kterým přímo vyvolávala do nebe varování před jejími postranními úmysly. Ale něco v ní jí věřit chtělo. Protože to znamenalo naději, kterou ona tak zoufale potřebovala. Budou jí věřit a ona jim pomůže, je to jednoduché. Zachrání Willa a všechno se vrátí zase do normálních kolejí.
"Povídej," řekla pak prostě. Katherine se usmála jedním koutkem úst.
"Věděla jsem, že budete souhlasit. Má nabídka je prostá. Vy pro mě něco uděláte a já vám výměnou za to dám ten lék, po kterém tak prahnete."
"Ty ho máš?" zeptala se překvapeně El.
"Jistě. Ale jestli ho chcete…"
"Co máme udělat?" přerušila ji netrpělivě Meg. Katherininé rty se znovu zkroutily ve spokojeném úsměvu. Pak se k nim naklonila blíž, lokty se opíraje o desku stolu.
"Říká vám něco jméno Klaus?" zeptala se tiše, jako by jim svěřovala nějaké mocné tajemství.
"Klaus?" zopakovala po ní nechápavě Luc.
"Klaus. Je to upír, kterého potřebuju… dostat ze scény, jestli chápete."
"Máme ho zabít?" vyděsila se Sandy a vykulila své oříškové oči. Pak se poplašeně rozhlédla kolem, jestli ji někdo náhodou nezaslechl a ztišila hlas: "Máme ho zabít?"
"Kdybych ho chtěla mrtvého, postarám se o něj sama," ujistila ji Katherine. "Po vás chci, abyste ho nějakým způsobem zneškodnily, jedno jak, ale musí přežít."
"Máme ho zlikvidovat, ale nezabít?" zeptala se nechápavě Meg. "Jak to asi máme udělat?"
"To už je na vás," prohlásila Katherine a znovu se zabořila do opěrky kožené sedačky za sebou. "Momentálně se Klaus nachází v městečku jménem Mystic Falls v jihozápadní Virginii."
"A asi nám neřekneš, proč chceš, aby byl ten Klaus ze hry, co?" ozvala se El.
"Ne," zavrtěla Katherine hlavou. "Proč bych to dělala? Ale můžu vám říct ještě jedno jméno - Bonnie Benettová. Je to čarodějka. Mohla by znát řešení na váš problém."
"Na tvůj problém," opravila ji El.
"Teď už je to i váš problém. Pokud tedy mou nabídku přijmete. Je to na vás," řekla lhostejně a při tom si prsty pohrávala se šňůrou korálů, která jí visela na krku. Celý jejich rozhovor vypadala naprosto nevzrušeně a chovala se tak nadřazeně, až před ní Luc měla opravdu pocit, že jí nesahá ani po kotníky. Vyzařovala sílu a sebevědomí, které jí samotné chybělo. A teď nevěděla, co odpovědět.
"Jak máme vědět, že ti můžeme věřit?" zeptala se náhle Megan. "Jak můžeme vědět, že říkáš pravdu?"
"Čekala jsem tuhle otázku. Původně jsem vám chtěla dát tohle," řekla a vytáhla z vnitřní kapsy kožené bundy stříbrný prstýnek s modrým kamenem, "jako něco jako zálohu. Upíři by pro to zabíjeli. Ale jak tak koukám, vy už svoje máte," dodala a přejela očima jejich prsteníčky.
Luc následovala její pohled a sklouzla jím na svou levou ruku, kterou zdobil nenápadný stříbrný prstýnek s lapisem lazuli, ne nepodobný tomu, který Katherine právě vytáhla z kapsy. Sevřela ruku v pěst.
"Smůla," pokrčila Katherine rameny a zastrčila prsten zpět do kapsy. "Má otázka však zůstává stejná… Jak se rozhodnete?" zeptala se.
"Takže abych to shrnula," promluvila Megan a opřela se lokty o stůl. "Ty po nás chceš, abychom za tebe udělaly špinavou práci, a výměnou za to nám dáš lék na vlkodlačí kousnutí."
Katherine přimhouřila své kočičí oči. "Přesně," odpověděla a hleděla při tom na Meg pohledem, kterým jakoby ji vyzývala, ať si jen zkusí protestovat. Megan stáhla lokty ze stolu a znovu se zády opřela o sedačku. Pak přelétla pohledem své sestry. Na okamžik se střetla s Lucienninýma očima, než jimi uhnula k Eleanor. Luc se z nich pokusila něco vyčíst, komunikovat se sestrou beze slov. Snažila se přijít na to, co má v plánu, ale nezjistila vůbec nic. A u El dopadla stejně. V hnědých očích jejích sester se zračily stejné otazníky, o nichž si byla jistá, že křičí i z jejích očí.
Rozhostilo se napjaté ticho. Katherine vypadala naprosto nevzrušeně a probodávala je svýma kočičíma očima, zatímco si prsty opět začala pohrávat s černými korálemi na krku. A ticho se natahovalo. Nakonec, když už Luc měla pocit, že se zvedne a uteče, Megan promluvila.
"Dobře, a co takhle," začala a Katherine nadzdvihla pečlivě vytrhané obočí. "Dej nám čas na rozmyšlení. Jeden den. Sejdeme se tu zítra ve stejný čas a my ti řekneme, jak jsme se rozhodly. A… a vezmi s sebou i ten prsten. Mohl by se hodit," dodala. Katherine se spokojeně usmála, zatímco Eleanor vytřeštila oči.
"Přece ne…" začala El pobouřeně, ale tentokrát schytala dva kopance - od Meg a od Luc. "Au!"
"Výborně," prohlásila Katherine. "Správné rozhodnutí. Evidentně jste samy pochopily, že jste beze mě naprosto…"
"My nejsme bezmoc… Au!" vyjekla El znovu, když tentokrát schytala tři kopance do holeně. Katherine roztáhla koutky svých úst od ucha k uchu. Ten úsměv byl samolibý a škodolibý.
"Sejdeme se tu tedy zítra," pokračovala, jako by si Eliných výlevů vůbec nevšimla. Pak se zvedla ze sedačky a přejela je všechny povýšeným nebezpečným pohledem. "Víte," začala a ještě naposledy se opřela lokty o stůl. "Zdáte se mi jako celkem dobrý tým," řekla a přejela tři sestry pohledem. Jako u poslední se zastavila u Eleanor, na které její hnědé kočičí oči spočinuly o něco déle, než u ostatních a hleděly na ni vyzývavým pohledem. "Tak si to u mě nepokazte." Pak se na místě otočila a za hlasitého klapání svých vysokých podpatků, které se rozléhalo po místnosti, opustila kavárnu.
Ta se na tom teda umí hejbat, pomyslela si Luc, než jí došlo, co se vlastně právě stalo.
Náhle ji vlna emocí zaplavila takovou silou, až ji přikovala na místo a naprosto ochromila veškeré její myšlenkové pochody, které byly předtím v plném provozu.
Máme to! Už víme, jak se zmocnit léku, vše bude zase v pořádku! Musí!
Pohlédla na své sestry, které si však jen mlčky vyměňovaly nejisté pohledy. Neposunuly se zpět tak, jak seděly, než přišla Katherine, aby na sebe nemusely být tak namačkané. Místo toho jen občas uhnuly pohledem na její prázdné místo, jako by je snad mohlo i na dálku pokousat. To ticho udusilo Luciennino vzrušení a ona se náhle začala cítit zvláštně nesvá.
Jako první se z transu vzpamatovala Eleanor.
"No, tak to bylo opravdu zajímavé představení," prohlásila se rukama založenýma na prsou. "Meg, nemyslíš doufám vážně, že bys jí na to mohla kývnout."
"Já jsem na to nekývla," ohradila se Meg.
"Ale ani jsi neodmítla," podotkla El.
"A copak jsem měla na výběr?" zvýšila Meg hlas. "Copak jsem jí mohla říct, ať jde do háje?"
"Já bych to tak udělala."
"Tak proč jsi, sakra, neotevřela pusu a něco neřekla?" obořila se Meg na sestru a El ji probodla zlostným pohledem. Neodpověděla.
"Nehledě na to, že jsem ještě odmítnout nechtěla," dodala Meg a Luc v jejích očích zahlédla záblesk zadostiučinění, když El vytřeštila oči. Prostřední sestra jen otvírala a zavírala pusu, neschopna slova. Pak několikrát překvapeně zamrkala.
"Co? Ty jí… ty… ty jí věříš?" zeptala se a u posledního slova opět zvýšila hlas.
"Já nevím," zavrtěla Meg hlavou. "Ale je to šance, El."
"To přece nemyslíš vážně!"
"To myslím smrtelně vážně."
"Sakra, to jsi fakt tak…"
"Dost. Přestaňte," vložila se do hovoru Sandy, když El už už otevírala pusu. Obě sestry se na ni překvapeně podívaly. Sandy totiž téměř po celou dobu Katherininy přítomnosti nepromluvila a v zápalu hádky nebylo těžké na ni zapomenout. Luc ale byla vděčná, že se do toho Sandy vložila, protože její sestry opravdu donutila sklapnout.
"Sandy má pravdu," přidala se ke kamarádce. "Pojďme domů, vyřešíme to tam. Tady to nemá cenu." Sandy jen souhlasně přikývla a vysoukala se z boxu. Luc ji následovala.
"Vezměte s sebou tu knížku, ať ji můžeme cestou vrátit do toho archivu," dodala rusovláska.

***

"Meg, ty s vážně chystáš tu nabídku přijmout?" ozvala se Luc, když se svými společnicemi kráčela k autu, které ráno zaparkovaly u archivu. Ukradenou - ne, vypůjčenou, opravila se Luc - knihu prostrčily otevřeným oknem archivu a nechali ji na jednom z masivních dubových stolů.
"Já nevím," odpověděla Meg. "Ale je to šance. Katherine nám dala šanci a jinou už nemusíme dostat."
"Jo. Byla by blbost ji hned zavrhnout."
"Takže ty si nemyslíš, že jsem měla odmítnout?" zeptala se Megan a s očekáváním pohlédla na svou sestru. Luc pokrčila rameny.
"Nevím, jestli jí věřit. Ale… ne. Nemyslím si, že jsi měla odmítnout."
"Prostě se mi… nechtělo si tu šanci nechat proklouznout mezi prsty," poznamenala Meg se zamyšleným pohledem upřeným do země.
"Uvědomuješ si ale, že s tím budeme muset souhlasit všichni, že jo?"ujišťovala se Luc a při slově "všichni" střelila nejistým pohledem po Eleanor, která šla kousek za nimi s rukama zaraženýma v kapsách. Luc věděla, že je El může slyšet a ani v nejmenším nepochybovala, že Meg to ví taky.
"Uvědomuju," přisvědčila Meg. "A proto ji budeme muset…" začala a vrhla významný pohled na Luc a z Luc na El. Pak si povzdechla. "Budeme ji muset respektovat."
Luc zacukaly koutky. Bylo jí úplně jasné, že tohle nebylo to, co chtěla Meg skutečně říct. Z jejích pohledů vyčetla pravý význam jejích slov, který před El nechtěla vyslovit nahlas: "Budeme ji muset přesvědčit." A Luc došlo, že je to ona, kdo právě vyfasoval roli přesvědčovatele.
"Jo. Nic jiného nám asi nezbude." Pak vrhla po Meg postranní pohled jasně říkající: "Chápu."
Byla zvyklá na podobné tajné němé rozhovory mezi sourozenci. Všichni se je postupně naučili používat, jelikož upíří sluch někdy může být opravdu neskutečně otravný. Vždycky jí to ale připadalo… poněkud vtipné. S potutelným úsměvem zašilhala po Meg, zatímco šla s hlavou sklopenou a kopala do kamínku na zemi špičkou tenisky, jelikož jí bylo jasné, že je El zezadu pozoruje. Meg jí pohled oplatila koutkem oka a taky nakopla kamínek ležící jí v cestě, až odletěl někam daleko a ztratil se v trávě.

"A sakra," poznamenala Meg s pohledem upřeným na palubní desku auta, když vyjížděly ze San Diega. "Dochází nám benzín. Budu muset cestou zastavit někde na benzínce."
Návrh byl děvčaty němě přijat. Všechny jen zaraženě seděly, každá ztracena ve vlastních myšlenkách. I Luc byla ztracena v těch svých. Opírala se čelem o okénko auta u zadních sedadel a tiše přemýšlela…
Meg zajela k nejbližší benzínové pumpě a vypnula motor auta. Pak se otočila na rusovlásku sedící na sedadle spolujezdce.
"Sandy, mohla bys mi pomoct umýt zadní okénko, když už jsme tady? Není přes něj moc dobře vidět. Já se mezitím postarám o benzín," poprosila Megan.
"Jo… jo, jasně, samozřejmě," vzpamatovala se náhle Sandy. "Jdu na to." Otevřela dveře auta a vystoupila. Megan ji téměř okamžitě napodobila. Než to však udělala, vrhla po Luc opět jeden ze svých významných pohledů, a pak jím uhnula směrem k El, přesně, jako když šly z archívu. A Luc opět pochopila. Čas na první pokus.
Téměř neznatelně přikývla a Meg s hlasitým bouchnutím zavřela dveře auta. Luc zůstala s El sama. Zavládlo podivné napjaté ticho. Obě seděly na zadních sedadlech a každá se až doteď věnovala své straně silnice. To byl taky jeden z důvodů, proč si El Lucienniné a Meganiné výměny pohledů nevšimla - zarytě se dívala z okna, jako by odmítala uhnout pohledem a podívat se na cokoli v autě.
"El?" zkusila to Luc a připadala si dost pitomě. El neodpověděla.
"El?" ozvala se blondýnka znovu.
"Hm?" zamručela El, ale neodtrhla pohled z naprosto nudného obrubníku, který lemoval betonovou ulici a z uschlých stébel trávy za ním.
"Ty si vážně myslíš, že by bylo špatné tu Katherininu nabídku přijmout?"
"Jo. Jo, Luc, to si teda myslím." El se konečně odvrátila od okna a pohlédla na Luc rozhodným pohledem. "A nic, co vy dvě řeknete, mě nedonutí ten názor změnit. Katherine lže. Je v tom schovaný nějaký háček, který ty nevidíš. Já jí prostě nevěřím."
"Ale… ale El, vezmi si to takhle. Co když… co když je tohle naše jediná šance a my si ji prostě necháme uniknout? Co s námi pak bude? Co… co pak bude s Willem?" Luciennin hlásek byl slabý a nejistý a ona to věděla, ale nedokázala s tím nic dělat. Její hlas totiž právě teď odrážel nejistotu, kterou ona sama cítila.
Zavládlo tíživé ticho, ve kterém jako by ještě doznívala poslední Luciennina slova, jež obě sestry v hloubi duše děsila. Co pak bude s Willem?
El se na Luc dívala svýma hnědýma očima, náhle rozšířenýma jistou emocí, kterou ale Luc nedokázala z její tváře vyčíst. Luc jí pohled oplácela a snažila se pouhou silou vůle přesvědčit její rozhodnutí tvrdé jako led, aby roztálo. Pak ale El stáhla ústa do pevné linky.
"Jestli to přijmeme, podepíšeme si rozsudek smrti," řekla pevným tónem a znovu od Luc odvrátila pohled.
"Takže ty říkáš ne? Za žádných okolností? Copak nemáš ani naději, že by Katherine mohla říkat pravdu?" pípla Luc. El se k ní opět obrátila a svraštila obočí.
Věnovala jí jeden dlouhý pohled a Luc jí ho jen tiše oplácela. Nevěděla, co říct. A El se evidentně ani nechystala něco říkat. A tak se ticho natahovalo. Modré oči hleděly do hnědých, hnědé do modrých a Luc se málem neodvažovala dýchat, aby tu chvilku nenarušila.
Nakonec se o to ale postaraly Meg se Sandy, které už byly se svou prací evidentně hotovy a teď s klapnutím, jenž se v nastalém tichu zdálo až moc hlasité, otevřely dveře auta. El zamrkala a odvrátila pohled.
Když se Meg usadila na své sedadlo, vrhla po Luc ve zpětném zrcátku tázavý pohled. Chtěla vědět, jak to dopadlo. Luc jen pokrčila rameny v bezmocné grimase.
Meganin pohled sklouzl na Eleanor vedle Luc, pak sevřela rty do pevné linky a pohnula klíčky v zapalování.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Megan Megan | 23. června 2014 v 10:32 | Reagovat

Perfecto! Mě si naprosto vystihla, zachovala bych se úplně stejně jako povídková Meg. Koukám, že už se ve své vůdcovské roli zabydlela.
Škoda, že holky nevědí, že +spoiler+ lék je Klaus+spoiler+
Proč to vlastně Katherine chce po nás? Vždyť jsme zelenáči..dé facto. El jí pěkně nesnáší, snad bude mít tu čest dát Kath přes tlamu.
Chybí mi Will. Ač se mu Meg snaží vyrovnat, rozhodně není tak rozvážná a co se sester týče, tak je nedokáže srovnat do latě. Ale nestěžuji si, miluju jí:DDD
Něco mi říká, že brzy někomu ťuknu auto.;D

2 Ginny123 Ginny123 | 23. června 2014 v 14:03 | Reagovat

Perfektní první část :-)
Katherine je mrcha :-D

3 Scriptie Scriptie | Web | 23. června 2014 v 14:13 | Reagovat

A ony teď pojedou do Mystic Falls a tam potkají všechny postavy z TWD... nebo ne? Protože pokud jo, myslím, že bude docela sranda, až se všichni seznámí a nějakým způsobem se spárují (narážím na tvůj komentář, kde jsi zmiňovala, že budou vedle až zjistí, kdo se do koho zamiloval), takže se těším na další díl. :-D

4 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 23. června 2014 v 15:54 | Reagovat

[1]: Meg, jsem ráda, že se ti tvé povídkové já líbí :D Já ji taky miluju :-D No, Kath prostě využívá toho, že jsme zoufalé a moc toho nevíme. Je to pro ni sázka do loterie, ale je to šance a ona sází na to, že nebude problém nás zabít, když se něco pokazí... Prostě mrcha :D
I mně Will chybí, jak to píšu dál... prostě hlava rodiny :D

[2]: Díky, jsem ráda, řže se líbí :D

[3]: Scriptie, přesně :D Bez párování by to nešlo... :D Ale i to bude ještě pár částí trvat :D

5 Megan Megan | 23. června 2014 v 16:15 | Reagovat

[4]: No Klaus luskne prsty a je po nás. I když se to více vyvrbí. Elinka se jí bude hodit(ty víš proč).
No Will je prostě pilíř rodiny, bez něj se hroutíme jak domečky z karet, aspoň teď. Naš vývoj je teprve na startu.
No, abych to shrnula. Meg vůdce, El je sice nevrlá, ale to je jen důkaz toho, jak se o Willa bojí. Luc je pořád myšička, jenže pomalu ale jistě vystrkuje čumáček.

6 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 23. června 2014 v 16:21 | Reagovat

[5]: Naprosto přesné shrnutí. :D

7 WilliamBloody WilliamBloody | 23. června 2014 v 23:20 | Reagovat

Luc je krásně vidět jak to máš pěkně promyšlené a každý kdo zná TVD se má v následujících kapitolách na co těšit. Všechny postavy jsou moc dobře vykreslené a je super jak nás všechny dokážeš přesně vystihnout. ;-)

8 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 24. června 2014 v 0:16 | Reagovat

[7]: Jsem ráda, že si to myslíš, díky. :) Snažila jsem se, aby nebylo moc dějových mezer, no... uvidíme, jak to budu držet i dál :) Každopádně díky za pochvalu :)

9 Kateríína Kateríína | Web | 24. června 2014 v 14:02 | Reagovat

Moc pěkné

10 Callia Callia | 26. června 2014 v 13:01 | Reagovat

Já bych jim dala takovou facku! Kravky! :D Omg... Kathrine je mrcha! Bože! To to  nevidí a El je jediná normální? Normálně mě to vytočilo! :D Ale jinak skvělá kapitola. :)

11 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 28. června 2014 v 12:15 | Reagovat

Jéj, tak to byla teda bomba... pozice všech mi naprosto sedí :D Docela jsi mě vystihla, Luc :DDDD Jaj, já jsem teda zvědavá jak to dopadne :) ÚŽASNÁ KAPITOLA! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D


................................








......................................


Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, musím o tom zaprvé vědět, a za druhé k němu uveďte autora a zdroj!


Pokud někdo poruší tato pravidla a já někde objevím svou tvorbu bez mého jména (respektive přezdívky), budu to řešit dál.

Design by Meggie