Ahojky, zdraví vás věčný malý pisálek a snílek. :)
Tohle místo se stalo skladištěm mých nálad, myšlenek a pocitů, které presentuji ve svých dílkách. Jsem amatérský autor, který se stále rozvíjí, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi v tom trošku pomohli prostřednicvím komentářů. Případná kritika mi nevadí, cením si upřímnosti.
Mějte krásný den!
vaše Lucienne :)


(Bez)Mocní - 6. kapitola: Lék léčit nelze (2/2)

19. června 2014 v 0:00 | Lucienne |  (BEZ)MOCNÍ

Ahojky. :D Tak zase další kapitolka. Tentokrát přibyde nová postava... novo stará, už ji všichni moc dobře znáte. Kdo to asi bude? :D
Příjemné počtení. ;)



----

"Sakra, tady nic není!" zanaříkala Sandy, když prolistovávala starou ohmatanou knihu se zažloutlými stránkami. "O vlkodlacích tu není ani čárka! Myslela jsem, že zrovna tady by to být mohlo!" řekla a rozhodila kolem rukama. Ještě chvíli se snažila v té změti ručně psaného písma najít něco užitečného, pak si povzdechla a s tupým hlasitým zvukem zaklapla bichli. Na vybledlém vínovém podkladě obálky stálo zlatými písmeny Tvorové noci.
El seděla společně se Sandy, Meg a Luc v jednom boxu poměrně pěkně zařízené kavárny v San Diegu, která El připomínala jednu z kavárniček v té ulici Londýna, v níž ještě před několika dny bydleli. Před sebou měla každá latté se skořicí ve vysokých sklenicích, které však zatím zůstávaly bez povšimnutí. Jediný předmět, jenž poutal pozornost všech děvčat, byla ona kniha.
"A proč jsi s sebou vzala jenom tuhle?" zeptala se Meg a přitáhla si knížku k sobě.
"Protože to byl jediný svazek, který jsem stačila strčit pod bundu, než nás z toho archivu vyhodili," hájila se Sandy. "Taky jste mohly nějakou popadnout."
"Možná bychom nemusely žádnou z těch knih krást, kdyby tam někdo neshodil k zemi celý regál kronik, že, El?" ozvala se nabroušeně Meg.
"Já za to nemůžu!" rozhořčila se El. "Copak mi to budete pořád předhazovat? Byla to nehoda!"
"Nestalo by se to, kdybys seděla s námi u stolu a snažila se nám pomoct najít něco užitečného!"
"Ale já jsem to dělala! Hledala jsem… další knížky," bránila se El.
"Jo, a u toho ses snažila zhypnotizovat pohledem knihovníka za pultem," utrousila kousavě Meg. El už už otvírala pusu, aby řekla, že nemohla za to, že s ní ten knihovník flirtoval pohledem, a že se ten regál vlastně zhroutil sám od sebe, protože ona do něj jen lehce ťukla zády, když se o něj chtěla opřít, ale Luc ji přerušila:
"Přestaňte. Přestaňte! Nemá smysl se tu hádat. Díky Sandy máme jednu knížku, tak bychom z ní měly vytěžit, co se dá."
"Jenže tady nic není," odfrkla si Meg, vrátila se ke knize a přestala El věnovat pozornost. "Jsou tu jenom samý kecy o… moment, moment! Co to tam bylo?" vyjekla a vrátila se o několik stran zpět. "Tady," řekla a ukázala na jedno slovo psané tiskacím písmem. Lykantropové.
"Lykantropové?" zeptala se Sandy.
"To je totéž jako vlkodlaci," vysvětlila Meg a klouzala pohledem po stránce, jak se snažila přečíst klikaté písmo. Luc i Sandy se k ní naklonily, aby jí pomohly klikyháky rozluštit, ale El se k nim nepřidala. Byla naštvaná na Meg a Sandy, že jí pořád vyčítaly to fiasko v archivu.
Však ony si nějak poradí samy, pomyslela si El a začala nepřítomně kroužit lžičkou v kafi. Rozhlížela se po místnosti a hledala něco… nebo někoho… kdo by stál za pohled. Nikoho takového ale v kavárně nenašla. Jen ten kluk za pokladnou, který na ní bez přestávky mrká. Hm, pomyslela si. To ten mladej archivář byl teda lepší.
Zatímco dál přejížděla dlouhou lžičkou po stěnách sklenice, čímž se spolehlivě postarala o to, aby jí spadla všechna pěna i se skořicovým posypem, zachytila od děvčat slova jako "Stvoření poutána měsícem," "Měsíční cyklus", "Prokletí", "Postrach upírů"…
"Postrach upírů?" vyjekla Sandy.
"Ano," přikývla Luc. "Píšou tady, že vlkodlaci jsou postrachem upírů. Nepíšou ale proč. Prý se naše rasy nemají rády odjakživa."
"Vážně se zdálo, že nás neměli ti vlci příliš v lásce," utrousila Meg.
"Možná bychom se do toho archivu měly vrátit," poznamenala Sandy. "Mohlo by tam být víc takových knih o vlkodlacích. Nebo o jejich kousnutích."
"Možná máš pravdu," souhlasila Luc. "Toho starého chlapa, co nás vyhodil, bychom mohly ovlivnit, aby nás tam pustil."
"A El by se moc ráda postarala o ovlivnění toho mladšího, co?" rýpla si znovu Meg, ale El ji nevnímala. Když neodpovídala, Meg do ní loktem strčila.
"Hej! Prober se!"
"Co?" vzpamatovala se El a několikrát rychle zamrkala.
"Vnímáš? Hele, jestli tě to tu s námi nebaví, tak se klidně seber a můžeš jít," řekla naštvaná Meg. El vykouzlila falešně milý úsměv.
"To je dobrý, myslím, že to nějak přežiju."
"Hm."
"Co jste říkaly?" obrátila se El na Sandy a Luc.
"Říkaly jsme, že bychom se možná měly vrátit do toho archivu. Mohly by tam mít víc knih, jako je tahle," zopakovala Sandy.
"To bych nedělala," zavrtěla El hlavou. "Neslyšely jste, co ten dědek říkal, než za námi zabouchl dveře?"
"Co říkal?" ozvala se Megan. El po ní střelila pohledem, ale nic neřekla. Místo toho se ozvala Luc:
"Já jsem ho taky slyšela. Říkal… říkal: 'Smrt je lékem na nesmrtelnost. Nelze vyléčit lék. Nesnažte se o to.'"
Nastalo krátké rozpačité ticho.
"Co tím podle vás myslel?" zeptala se Meg. Luc pokrčila rameny.
"Má to znamenat, že ten lék doopravdy neexistuje?" pípla Sandy.
"Nevím," zavrtěla Meg rameny.
"Nelze vyléčit lék," zopakovala Luc. Znovu se rozhostilo ticho.
"Ne, to je nesmysl. Určitě mluvil o něčem jiném, nebo byl pomatený nebo tak něco. Byl už dost starý, ne? Ten lék musí existovat. Prostě musí!" prohlásila Meg.
"Ten lék existuje," ozval se za nimi neznámý ženský hlas. V tu chvíli jako by se odnikud u jejich stolu vynořila dívka.
Byla oblečená skoro celá v kůži. Černé kožené kalhoty obepínaly její dlouhé nohy, které na botách na vysokém podpatku vypadaly ještě delší. Přes temně vínový top měla přehozenou rozepnutou černou koženou bundu, na kterou spadaly dlouhé prameny kaštanově hnědých vlnitých vlasů. Prohlížela si je hnědýma kočičíma očima, které vyzařovaly jisté zadostiučinění.
"Dovolíš?" zeptala se, a aniž počkala na odpověď, nasoukala se do jejich boxu a usadila se na vypolstrovanou koženou sedačku, takže se Sandy musela namáčknout na Luc, aby se k nim nově příchozí vešla.
Nějakou dobu panovalo zaražené ticho, jak nikdo nevěděl, co říct. El zírala na dívku jako na zjevení a zahlodal v ní červík závisti nad její dokonalou postavou a nad silou, kterou na první pohled vyzařovala. A to byl taky jeden z důvodů, proč měla chuť tu holku popadnout za vlasy a vyhodit od jejich stolu. Nelíbila se jí.
"Ale? Copak ty nedůvěřivý obličeje? Myslela jsem, že budete mít radost!" ozvala se konečně neznámá, poněkud dotčeně. Něco v jejích očích ale značilo škodolibé potěšení, o kterém si El však jakoby nebyla jistá, jestli tam skutečně je a vysmívá se jí do tváře, nebo jestli se jí to jen zdá.
"A ty jsi jako kdo?" utrhla se na ni El zostra. Už od pohledu ji ta dívka rozčilovala.
"Ještě jste o mně neslyšely? Hm, nevadí." Nastala krátká dramatická pauza, během které její hnědé oči přejely postupně z jedné na druhou. Pak tmavovláska konečně prohlásila: "Říkají mi Katherine."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ilía Ilía | E-mail | Web | 19. června 2014 v 11:52 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!! Katherine Katherine Katherine!!!!! :DDDDDD ANO!!!! JOOOOO!!!! :DDDD Miluju tě! Moje Katherine! :DDDD Tak teď mám jistotu, že Will neumře. S Kat není možné, aby se něco pokazilo! :DDD

2 Ginny123 Ginny123 | 19. června 2014 v 16:56 | Reagovat

Opět úžasné :-)

3 Megan Megan | 19. června 2014 v 16:56 | Reagovat

Už vidím, jak ji budeme nesnášet.
Willa určitě zachrání. Wethrine už jsem si představila a rozhodně k sobě sedí.

4 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 19. června 2014 v 16:59 | Reagovat

[1]:[2]:[3]: Díky všem :D Ale moc se ještě neradujte, tohle není začátek Wetherine... Nezapomínejte, že Kath je pěkná mrška :D

5 Megan Megan | 19. června 2014 v 18:47 | Reagovat

[4]: No snad jí někdo dá pořádně po tlamě. Sazím na El.

6 Ilía Ilía | E-mail | Web | 19. června 2014 v 22:19 | Reagovat

[4]: To nejde. Já jsem prostě šťastná, že někde vidím Kat živou...a pak jsem si už taky představila Watherine :-D...a vím, že ať je Kat jaká chce, tak skoro vždycky nakonec udělá to, co je správné :-D

7 WilliamBloody WilliamBloody | 19. června 2014 v 23:10 | Reagovat

Super Katherine je nejlepší! Stou si ještě pěkně užijeme. Jen by mě zajímalo co má za lubem. :-D No ale jestli se do ní Will zamiluje tak Meg bude určitě neskutečně žárlit a El s Luc budou taky jistě pěkně rozladěné. :-D

8 Lucienne Lucienne | 20. června 2014 v 8:52 | Reagovat

[7]: No to si piš :-D jestli se teda dopisu k dalším seriim... ony ssourozenci budou dost na nervy, až zjistí, kdo se všechno do koho zamiloval :-D
Díky za komentář :-)

9 Scriptie Scriptie | Web | 23. června 2014 v 14:03 | Reagovat

Ohohoóóóóó! Katherine nastupuje! ... :-D

10 Callia Callia | 23. června 2014 v 19:11 | Reagovat

Úžasná kapitola! Přímo skvělá.Zvláště ten konec.. Ach jo. Vždycky miluju konce! Konce všech kapitol. Nejsem divná? :D

11 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 23. června 2014 v 19:38 | Reagovat

[10]: Jsem moc ráda, že se líbí :DD No jo, ten konec je schválně... :DDD

12 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 27. června 2014 v 16:23 | Reagovat

Oh my got! Kath, really, Kath?! Yes, tak tohle byla fakt úžasná kapitola :DDDD

13 C.V.O.K. C.V.O.K. | E-mail | Web | 19. října 2014 v 16:56 | Reagovat

Katherine? No jasné... Kto iný to dokáže zamotať ešte viac? :D Ale to je fajn, som rada že ju vidím... Znamená to že nejaké riešenie sa určite nájde. Aj keď sa desím toho, čo ich to bude stáť... V každom prípade palec hore! Hlavne prvá časť - bola tak emotívne napísaná, že som sa skoro rozplakala. Awwwesome.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D


................................








......................................


Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, musím o tom zaprvé vědět, a za druhé k němu uveďte autora a zdroj!


Pokud někdo poruší tato pravidla a já někde objevím svou tvorbu bez mého jména (respektive přezdívky), budu to řešit dál.

Design by Meggie