Ahojky, zdraví vás věčný malý pisálek a snílek. :)
Tohle místo se stalo skladištěm mých nálad, myšlenek a pocitů, které presentuji ve svých dílkách. Jsem amatérský autor, který se stále rozvíjí, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi v tom trošku pomohli prostřednicvím komentářů. Případná kritika mi nevadí, cením si upřímnosti.
Mějte krásný den!
vaše Lucienne :)


(Bez)Mocní - 5. kapitola: Za úplňku (1/2)

9. června 2014 v 0:00 | Lucienne |  (BEZ)MOCNÍ
Ahojky. :) Tak další kapitolka...
Opět je půlená, ovšem tahle by nudná být neměla (teda doufám, že vás nebude nudit, jinak by to o mém psaní už fakt něco vypovídalo. :D -_-). Je to akce, tak budu ráda, když mi řeknete, jak se to četlo, protože s tím nemám moc zkušeností...
Enjoy it! :)




V minulé kapitole...
Will popadl Meg za ruku a společně se chtěli rozběhnout zpět k domu, když v tom se zarazili. Meg přejel po zádech mráz. Zůstala stát jako přikovaná a vyděšeně hleděla do stínů mezi stromy.
Pak k jejím uším dolehlo hrdelní zavrčení.

---------

Meg se bezděky přitiskla k Willovi blíž.
Z lesa se pomalu vynořil černý plíživý stín. Nejprve uviděli zkrabatělý čumák a tesáky, které se ve stříbrném světle úplňku nebezpečně leskly, a pak mohutné přední tlapy tiše našlapujíc na lesní půdu. Pružné černé tělo se pomalu vykrádalo ze svého úkrytu, a když celé opustilo stín stromů, Meg zalapala po dechu.
Byl to obrovský černý vlk.
Stále se přibližoval přikrčený k zemi, připravený zaútočit. Meg s Willem automaticky ustupovali dozadu.
"Proč na nás vrčí?" zeptala se Meg úzkostlivě. "Jak to, že se nás nebojí?"
"To nevím," zavrtěl Will hlavou, aniž by ze zvířete spustil oči. "Ale vím, že se bojím jeho." Meg se zachvěla. I jí se strachy svíral žaludek.
Oba ustupovali před zvířetem víc a víc dozadu, když v tom se za nimi ozval další vrčivý hrdelní zvuk.
Meg nadskočila a prudce se otočila. Za nimi se ze stínů lesa vynořil ještě jeden vlk. Jeho světle šedá srst v lesní tmě slabě zářila.
Meg měla srdce až v krku. Nechápala, z čeho má takový strach, ale bylo jí jasné, že tohle nebudou jen obyčejná zvířata. Něco je s nimi vážně špatně.
Vlci nepřestávali vrčet a začali kolem nich v tiché shodě kroužit jako supy nad svou kořistí.
"Meg, když odvedu jejich pozornost, utečeš?" zamumlal Will, když k sobě teď stáli zády a každý sledoval jednoho z vlků, kteří pomalu, ale jistě zmenšovali kruh, v němž byli vězněni.
"Cože? Děláš si srandu?" vyjekla Meg.
"Jeden z nás se může zachránit."
"Ne, to nepřichází v úvahu. Já tě tu ne…" začala, ale už větu nestačila dokončit. Vlci se totiž náhle bez jediného varování odrazili od země, až se svaly jejich pružných těl napjaly a jediným plavým skokem se na ně vrhli.
Will se stačil v pravou chvíli skrčit, takže mu šedý vlk jen neškodně proletěl nad hlavou, ale Meg neměla takové štěstí a obrovské černé tělo ji svalilo na zem. Will se bleskurychle postavil na nohy a chystal se na útočníka vrhnout, ale ze zadu ho napadl šedivý vlk.
Meg se na okamžik zatočila hlava z tvrdé rány o zem a hodnou chvíli neviděla nic, než záplavu hustých černých chlupů. Pak se ale vzpamatovala a začala instinktivně rukama odstrkovat obrovskou tlamu plnou zubů co nejdál od sebe. Z pachu vlkova dechu se jí dělalo mdlo. Nakonec se jí ale povedlo trefit ho dobře mířeným kopancem do žaludku. Zvíře zaskučelo a přestalo útočit, takže ho ze sebe mohla Meg snadno svalit a postavit se.
Její oči okamžitě vyhledaly Willa. Nedokázala však posoudit, jak dobře se mu vede, jelikož černý vlk jí nedal mnoho času k odpočinku. Okamžitě se přikrčil k zemi a chytal se k dalšímu útoku. Meg ho ale předběhla. Skočila po něm a zatnula své tesáky do vlkova hrdla. Nepodařilo se jí však najít žílu a tak žvýkala jen vlkovo tuhé maso ve snaze najít zdroj krve. Navíc měla náhle ústa plná chlupů, ze kterých se jí zvedal žaludek.
Vlk bolestivě zavyl a snažil se ji ze sebe setřást. Svou obrovskou tlapou jí srazil k zemi a ona se odkutálela stranou. Při pádu se silně praštila o strom do hlavy, která ji už tak třeštila. Když se ale pomalu soukala na nohy, všimla si, že přímo před ní leží obrovská tlustá větev.
Holýma rukama je nepřemůžeme, pomyslela si. Bez jakýchkoli dalších úvah ji sebrala ze země a pohlédla na Willa.
Will bojoval na život a na smrt. Zdálo se, že mu docházejí síly, zatímco obrovské šedé zvíře má ještě energie spoustu. Bylo větší, než jeho černý komplic a ačkoli nebylo tak hbité, bylo těžší ho odrazit. Will měl potrhané džíny na levé noze a z rány pod nimi vytékala proudem rubínová krev stejně, jako z koutku jeho úst. Vlk po něm šel zuby nehty a zdálo se, jako by mu chtěl rozdrásat svými drápy každičký kousek kůže na těle.
"Wille!" zavolala na něj Meg, aby upoutala jeho pozornost. Pak uchopila větev oběma rukama a s hlasitým zapraskáním jí přes koleno přelomila vejpůl. Chtěla Willovi jednu půlku hodit, když náhle vzduch prořízlo jeho vyděšené zvolání.
"Meg, pozor!" Černý vlk se na ni řítil zezadu a připravoval se na skok.
Dřív, než se překvapená Meg stačila otočit, dokázal Will nově nalezenou energií prýštící ze strachu o sestru svalit svého protivníka k zemi a vrhnout se k ní. Na poslední chvíli ji stačil srazit stranou, ale on sám už neměl takové štěstí. Vlk místo na Meg skočil na Willa. Povalil ho k zemi a jeho těžké černé tělo mu bránilo v dýchání.
Vlkovy ostré zuby se v měsíčním světle leskly a oči mu žlutě zářily. Will se ho snažil vší silou od sebe odstrčit, ale marně. Vlkovi se podařilo se zakousnout se do Willova ramene. Will zaťal zuby bolestí.
Meg, které se konečně povedlo postavit se na nohy, bez váhání popadla větev, jež při pádu na zem upustila a jediným mocným máchnutím s ní přetáhla černé zvíře přes hlavu jako baseballovou pálkou. Ozval se děsivý dutý zvuk a ohavné křupnutí, když se černé tělo sesulo v bezvědomí k zemi.
"Bože, Wille, jsi v pořádku?" vyptávala se vyděšeně Meg a natáhla k němu ruku, aby mu pomohla vstát. Will se jí už už chystal chopit, když náhle zahlédl periferním viděním šedivou rozmazanou skvrnu. Zareagoval okamžitě. Vytrhl Meg z druhé ruky větev a nastavil ji před sebe jako kopí. Šedý vlk se k němu přiřítil a jediným plynulým pohybem se odrazil od země. Will se jen zapřel do větve a čekal na náraz.
Zdálo se, jako by se zpomalil čas. Will viděl vlkovy tesáky, jak se k němu vzduchem blíží a zahnuté drápy velkých tlap, které byly schopny mu jediným máchnutím roztrhat hrdlo.
Náhle se ozvalo hlasité bolestivé zavytí, které drásalo uši, když šedý vlk dopadl na nastavenou větev. Dřevo se hladce zabořilo do vlkova břicha a na Willovy ruce začal vytékat potok teplé krve, která tryskala z vlkovy rány. Šedý vlk už však jen nehybně visel napíchnutý na mohutné větvi. Byl mrtvý.
Na Willa dopadla mrtvá váha vlkova těla a on ho z posledních zbytků sil odhodil stranou. Zvíře s těžkým žuchnutím dopadlo na zem.
Nastalo hrobové ticho. Meg se náhle zmocnila slabost a musela se zapřít rukama o kolena, aby nezavrávorala a nespadla. Přes zpocené vlasy shlížela dolů na Willa, který bez hnutí ležel na zemi a zhluboka oddechoval.
Po chvíli se Meg otočila k černé hroudě, která ještě před chvílí byla vrčícím vlkem.
"Tenhle je taky mrtvý?" zeptala se Meg udýchaně. Will se s tichým bolestným zasyčením zvedl pomocí loktů ze země.
"Myslím, že ne. Jen jsi ho omráčila. Ale nezůstával bych tu tak dlouho, abych se o tom přesvědčil," odpověděl a mírně zavrávoral. Meg k němu rychle přiskočila a podepřela ho.
"Jsi v pořádku?" zeptala se ustaraně. Will přikývl.
"To jenom ta noha," utrousil a Meganin pohled se automaticky stočil k ráně na jeho levé noze. Vlk na ní zanechal opravdu rozsáhlé škody, rozervaná kůže odhalovala živé maso a bílou kost pod ním. Meg bolestivě zasykla.
"To bude v pořádku, za chvíli se zahojí," ujišťoval ji Will a Meg raději vzhlédla zpátky k jeho sinalé tváři.
"Dobře, zmizíme odsud," přikývla, ale nepřestávala se ustaraně mračit. Pak se společně vydali zpět k domovu. Kousek cesty Meg Willa podpírala, protože na zraněnou nohu nemohl došlápnout, ale po chvilce se opravdu porušená kůže vrátila zase do původní podoby, takže se mohli rozběhnout.
Nad jejich hlavami se vznášel bělostný úplněk…


Tak co myslíte? Dalo se to číst normálně? Chci vytknout všechno. :DD

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ginny123 Ginny123 | 9. června 2014 v 14:54 | Reagovat

Wow,úžasná kapitola :-)
Konečně pořádná akce :-D
Chválím Luc,super naprosto dokonalá kapitola,už se těším na její druhou část :-)

2 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 9. června 2014 v 15:09 | Reagovat

[1]: Páni, děkuju moc, Ginn :-D Doufám, že se bude líbit i ta další část. :)

3 Ginny123 Ginny123 | 9. června 2014 v 15:12 | Reagovat

Nemáš zač :-)
Určitě bude :-)
Totálně zbožňuju akční scénky :-D
A hlavně tady byli vlci.

4 Megan Megan | 9. června 2014 v 15:24 | Reagovat

Nahodou super....libi se mi tva akce..je takova normalni. Kuprikladu v Got je to krev, vnitrnosti atd....coz se mi zrovna nepaci. Kazdopadne se mi pribeh prehraval pred ocima, takze si splnila svuj ucel.Jsem napnuta na dalsi kapitolu....ctvrtku, ctvrtku, uz at tu jsi!

5 WillimaBloody WillimaBloody | 9. června 2014 v 20:02 | Reagovat

Luc no teda to byla jízda! Musím říct, že napínavá akce ti jde moc dobře protože kapitola splnila svůj účel a je o naše hrdiny opravdu bál. Ať už je čtvrtek. :-)

6 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 9. června 2014 v 21:25 | Reagovat

[4]: No jo, nejsem zrovna na ty naturalistický věci, střeva a krev, vždyť mě znáte :D Díky :)

[5]: Willle, jsem vážně šťastná, že se líbí :D Tohle je teprve druhá bojová scéna, kterou jsem kdy psala, takže ještě jednou díky

7 Eleanor Eleanor | E-mail | 10. června 2014 v 16:23 | Reagovat

Ať netrhám partu, taky musím pochválit. :D Vlastně se zas budu opakovat, protože je to opět vynikající kapitola. :) Souhlas s Ginn, akčňáky s vlky opravdu miluju :D

8 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 10. června 2014 v 16:39 | Reagovat

[7]: Děkuju, El :3

9 Scriptie Scriptie | Web | 14. června 2014 v 17:10 | Reagovat

Bylo to pravdu boží. Nepřijde mi to nudné nebo tak něco, ale jak jsi řekla, velmi akční. Mám takový pocit, že to byli vlkodlaci, zvlášť když jsi ve třetí větě zmínila úplněk... :-D

10 Ilía Ilía | E-mail | Web | 19. června 2014 v 11:00 | Reagovat

Chudák Will. Kéž by věděl... Ale oni najdou nějakej způsob, jak ho zachránit, že? Musí. Will je nejlepší! Zrovna on umřít nesmí. Slyšíš?! Nesmí!!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D


................................








......................................


Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, musím o tom zaprvé vědět, a za druhé k němu uveďte autora a zdroj!


Pokud někdo poruší tato pravidla a já někde objevím svou tvorbu bez mého jména (respektive přezdívky), budu to řešit dál.

Design by Meggie