Ahojky, zdraví vás věčný malý pisálek a snílek. :)
Tohle místo se stalo skladištěm mých nálad, myšlenek a pocitů, které presentuji ve svých dílkách. Jsem amatérský autor, který se stále rozvíjí, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi v tom trošku pomohli prostřednicvím komentářů. Případná kritika mi nevadí, cením si upřímnosti.
Mějte krásný den!
vaše Lucienne :)


Natrhám ti kvítí

12. ledna 2013 v 16:39 | Lucienne |  BÁSNĚ


Tak jsem sesmolila další něco, co by se asi dalo považovat za báseň. :)
Příběh o šílenstvím života pronásledovaném mladíkovi, který už nemá co ztratit. Příjemné počtení přeje Lucienne. :)



Vytvořeno: 23. 9. 2012


Upozornění: nenechte se odradit délkou básně! Když ji nedočtete až do konce, nebude to mít ten efekt. :)

"Natrhám ti kvítí, moje milá,
tak krásné, jako ty jsi byla.
Natrhám ti kvítí, natrhám ho z lásky,
díky níž naše tváře nikdy nezbrázdí života vrásky.

Natrhám ti kopretiny, pampelišky, sedmikrásky,
jež ozdobí tvoje vlásky.
Také růži, bílou, rudou,
co zkrášlí tvou zahrádku chudou.

Růže, ach, ta rudá růže,
jak svůdná i nebezpečná býti může.
Jediná kapka tvé krve na jejím trnu,
ta by teď pro mě měla největší cenu.

Jedna kapka, tři nebo pět,
teď už však žádná nespatří svět.
Ani tvá slza již nesmočí trávu,
byl bych za ni radši než za ranní kávu.

Však až naše krev se v zemi smísí,
všechno bude jako kdysi.
Budem zas spolu, ruku v ruce,
zas uzřím matku, uvidím otce.

Bok po boku v matičce zemi,
při tom pomyšlení až smutno je mi.
Až ulehnu zahalen tvými zplihlými vlasy,
pak teprve užiji si života krásy."

Tak mladík zpívá a tančí po palouku,
kvítí v ruce, kvítí na klobouku.
Tančí a směje se životu do tváře,
i usínajícímu slunci, jehož rudá záře,
zahaluje celý svět
a mění ho v růžový květ.

Skáče a tančí mladík mezi loži,
kam každého člověka jednou složí.
S velkými kříži, každým z jiné doby,
skáče a tančí mezi hroby.

Z lučního kvítí věneček uvije
a jeden z hrobů tím věncem pokryje.
"Dávám ti kvítí, dávám ti ho z lásky,
díky níž na tváře nikdy nezbrázdí života vrásky."

Uvije další, z větviček bolehlavu,
jenž si jak krucifix nasadí na hlavu.
Tančí a směje se šíleným smíchem,
který zápolí s hřbitovním tichem.

Zapadlo slunce, skončil poslední den,
který se zdál být jen mlhavý sen.
Už však začíná noc a on může skutečně žít,
teď tu nikdo není a on může sám sebou být.

Dnes půjde za ní, dnes o půlnoci,
k ránu najdou jeho tělo vlci.
Třpyt hvězd se mu zračí ve tváři,
šílenství v jeho očích září.

Poslední otočka, poslední pohled,
na místo, kde spočine naposled.
S kostelem v zádech zašustí jeho plášť,
jde si pro kříž, jenž bude jeho stráž.

Jistým krokem jde smrti vstříc,
směje se a zpívá si z plných plic.
Zítra ulehne k ní a vše v pořádku bude,
kde ona je, dobře je všude.

"Bok po boku v matičce zemi,
s polibky a dotyky těmi všemi.
Až ulehnu zahalen tvými zplihlými vlasy,
pak teprve užiji si života krásy."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Illienel Illienel | E-mail | Web | 7. února 2013 v 21:20 | Reagovat

Páni! Musím říct, že mě tato básnička dost překvapila. Hodně mi připomíná Kytici, hlavně Svatební košili, a přitom je svým způsobem úplně jiná. Myšlenka, zpracování, délka a celkové vyznění básně...se mi líbí :-) Nejvíc mi tam asi nesedí ten verš s vráskami života - tak nějak mám pocit, že stavba toho verše nedává úplně smsl, tak jak to máš napsané. Každopádně to je jen malý detail, protože básnička je povedené a vzhledem k délce má i můj obdiv. Mě se málokdy povede napsat něco delšího...Docela Ti i sedí délky veršů a rýmy...takže...Jedna velká pochvala :-)

2 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 7. února 2013 v 23:27 | Reagovat

[1]: Děkuju, Ill :-) Jsem ráda, že se líbí. A děkuju i za tvou malou výtku - kritika musí být :-D

3 terezka terezka | 18. dubna 2014 v 12:46 | Reagovat

odkud jsi? jinak skladas perfektne

4 Endy Endy | 9. července 2014 v 13:34 | Reagovat

Melodie a souzvuk jsou pojmykteré tato báseň nezná. :D
Myšlenka i obrazy jsou realtivně dobré, řekl bych že vynikající, ale rozhodně b to chtělo zapracovat na formě. Možná to trochu zkrátit, některé strofy pojednávají o ničem, nebo o něčem o čem už pojednává jiná. Možná by to chtělo zřetelnější vyústění, které by mohlo být více náhlé a né tak postupné (docela nuda vědět že zemře čtyři strofy dopředu) Možná bych se více věnoval hřbitovu, odvede to lehce pozornost a smrt hlavního aktéra, je poté více dramatická a náhlá.
Jak jsem řekl forma je téměř příšerná, občas to chce počítat slabiky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D



................................








......................................


Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, musím o tom zaprvé vědět, a za druhé k němu uveďte autora a zdroj!


Pokud někdo poruší tato pravidla a já někde objevím svou tvorbu bez mého jména (respektive přezdívky), budu to řešit dál.

Design by Meggie