Ahojky, zdraví vás věčný malý pisálek a snílek. :)
Tohle místo se stalo skladištěm mých nálad, myšlenek a pocitů, které presentuji ve svých dílkách. Jsem amatérský autor, který se stále rozvíjí, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi v tom trošku pomohli prostřednicvím komentářů. Případná kritika mi nevadí, cením si upřímnosti.
Mějte krásný den!
vaše Lucienne :)


Lapená ve frázích

Včera v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Moc vás všechny zdravím. : ) Doufám, že se máte krásně.
Přináším vám dneska další básničku. Moc nevím, co bych k ní měla dodat, tak snad jen, že doufám, že se bude líbit.

22. 2. 2018

 

Deníčkoviny /8 - Koláž mě

Sobota v 12:00 | Lucienne |  DENÍČKOVINY

Myšlenky. Vzácná chvilka sama pro sebe.
(Nečekejte v textu žádné velké poslání, jsou to zkrátka jenom city.)
Enjoy. :)
20. 3. 2018


S řasami ve víně

18. dubna 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Zkrátka jen trošku ztracená ve vlastním srdci a vystrašená z doteku temnoty, který už dlouho nepocítila...

21. 2. 2018

 


Rozžehls mě

15. dubna 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Ahojky!
Dnešní básnička má v sobě zase po delší době konečně kapku lásky ve volném verši. :)
Doufám, že vás potěší. :)

16. 2. 2018

Deníčkoviny /7 - Are You Afraid of the Darkness?

12. dubna 2018 v 12:00 | Lucienne |  DENÍČKOVINY

Jedna osamocená noc v prázdné místnosti. Vešlo se do ní tolik myšlenek...

19. 3. 2018


Třináctá komnata

9. dubna 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Některé dveře by se zkrátka otevírat neměly.
Je pak těžké je zavřít.

Přeji vám všem krásný den. :)

15. 2. 2018


Náš svět

6. dubna 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Zdravím všechny. :)
Dnešní básnička je taková kratičká, jednoduchoučká. Dělala jsem si pořádek ve vlastních textech a povídkách a načetla hromady stránek vlastního rukopisu... Bylo zvláštní číst slova, která vyšla ze mě, vidět se v nich, a přesto si je nepamatovat. A jak jsem se tím vším poročítala, uvědomila jsem si, jak hrozně moc jsou všechny ty moje postavy pro mě důležité. Jak moc si je potřebuju udržet.

30. 1. 2018


Deníčkoviny /6 - Dívka v zrcadle

3. dubna 2018 v 12:00 | Lucienne |  DENÍČKOVINY

Všem vám přeju krásný den!

Dneska přináším další Deníčkoviny. Jde spíš o takové zachycení mého duševního stavu v průběhu posledního zhruba měsíce... Je to pro mě způsob, jak se vypsat, jak srdíčku trošku ulevit. Podobné útržky teď píšu docela často.
Snad vás obrazné zpracování neurazí. :)

Mějte se krásně! :)

17. 3. 2018


Ta dívka

31. března 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Dřív jsem si přávala, aby odraz, který teď denně vídávám v zrcadle, vypadal jinak...
Pěkné počtení. :)
30. 1. 2018


Křik

28. března 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Zdravím vás. :)
Přináším vám další básničku. Ta dnešní sapdá ještě společně s několika následujícími do období jistého sebehledání... Otevřela jsem v sobě několik třináctých komnat, do kterých jsem nejspíš neměla vůbec hrabat, a objevila jsem obrazy mě samé, které se nikdy nenaplnily.
Ty otevřené dveře pak vážně křičely.

Snad se bude líbit. :)

30. 1. 2018


Deníčkoviny /5 - Utopená v šedi

25. března 2018 v 11:03 | Lucienne |  DENÍČKOVINY

Ahoj. :)
Dneska vám přináším první ze zásoby Deníčkovin, které jsem za posledních pár dní napsala.
Už v úterním informačním článku jsem předeslala, že jich pár bude. A týkají se... zklamání. Bolesti v srdci. Strachu ze ztráty a možná i samotné ztráty. Ne vždycky je totiž realita taková, jak se vašemu srdci jeví. Někdy to prostě srdce ostatních vnímá jinak.

16. 3. 2018


Stín pod lucernou

23. března 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Básnička, kterou vám dneska přináším, má v mém srdci zvláštní místo. Bolavé místo. A přesto cenné.

Možná jsem totiž bývala lucernou.

Vytovřeno: 27. 1. 2018


Bál ses, má lásko

21. března 2018 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Ahoj, všichni. :)
Tak dneska přidávám první básničku. A je to nejen první básnička, kterou sem po obnově blogu dávám, ale také má první básnička tohoto roku, napsaná na začátku ledna.
Strach a obavy, ale důvěra. Důvěra a láska. Snad se bude líbit. :)


Neslyšíte něco...? :D

20. března 2018 v 22:44 | Lucienne |  Oznámení

Pssst…
Neslyšíte něco?
Já jsem něco zaslechla.
Něco klape. Rozléhá se to.
Jsou to… kroky?
Ach ano, už vím! To bude Lucienne…
No však víte, tamta, co má ten blog. Taková uveršovaná. No, ta. Slyšela jsem, že se vrací. :DDD



Moc vás všechny zdravím. :D

Je to tak, přesně jak předesílá můj pokus o originální úvod. :D Vracím se na blog a mám z toho obrovskou radost! 😊

Je to zase věčnost, co jsem tu po sobě naposledy zanechala nějakou tu řádku, já vím. Ale jinak to nešlo. Důvodů, proč jsem tady teď nebyla tak dlouho, je plno. Od školy, dojíždění a stěhování se do lepšího bytu, přes snahu užít si co nejvíce času s kamarády, dokud jenom můžu, až po jisté… osobní komplikace… takové zatmění srdce, které mi sebralo vítr z plachet. Ovšem na druhou stranu - Múzy mi z plachet rozhodně sebrány nebyly, právě naopak. :D Když sedím ve tmě, vždycky přiletí a jsou živější než kdy dřív. A to je také důvod, proč můžu blog znovu rozjet - mám hromadu materiálů. Za poslední měsíc jsem byla schopná psát klidně i dvě básničky denně. :D A ráda bych se o ně s vámi podělila, tak mě tu máte. :D

Jak to bude teď s blogem vypadat? Stejně jako dřív, neplánuju žádné změny. Mám pro vás nachystanou spoustu básniček, sem tam nějaký drabble a taky několik Deníčkovin, které ovšem budou vypadat trošičku jinak, než jste byli zvyklí… To bude asi jediná změna. Hodlám teď využít blog způsobem, kterým jsem ho ještě nikdy nevyužila - jako místo, kam budu moct vypsat všechny city smutnícího srdce a zmatené myšlenky, které se mi honí hlavou. Dějí se teď kolem mě i ve mně bláznivé věci, věci, které mě trápily a stále trápí a bude těžké vystoupit z jejich stínu. A tak chci psát a musím psát, protože jinak by moje srdce explodovalo.

Co se týče AFFS… strašně moc mě mrzí moje neaktivita na vašich blozích. Opravdu, cítím se hrozně, když si představím, kolik nepochybně nádherných článků jsem u vás zanedbala. Ale je to teď vážně náročné a komplikované a já jsem ráda, že jsem si vůbec našla dnešní večer, abych přednastavila nějaké články na vlastní blog. Času je strašně málo… Přesto však se samozřejmě budu snažit. Ráda bych naše meziblogové vztahy udržela, pokud to ještě po té pauze půjde. 😊

Zároveň bych strašně moc chtěla poděkovat těm z vás, kteří můj blog pořád až doteď navštěvovali, ačkoli tu bylo tak mrtvo. Vůbec jsem ta čísílka ve statistikách nečekala, z mých zkušeností tu v době neaktivity bývají většinou nuly. :D Proto jsem vám teď moc vděčná, protože bylo krásné vidět, že ačkoli blog strádá, vy ho držíte při životě. A byla to pro mě taky motivace pro to se sem vrátit už teď, v době, kdy pomalu nevím, co se sebou, natož s blogem. :D Jste úžasní a patří vám velké díky. ♥

Tohle bude ode mě pro tuto chvíli asi všechno… Je jen jediná věc, kterou bych ještě chtěla říct. Kterou bych chtěla vyslat do světa. Je to velice jednoduchá a krátká zpráva, je však mnohem důležitější než plno věcí, se kterými se každý den stresujeme.

Mějte se rádi. To je vše. Mějte se rádi a dávejte si to najevo. Žijeme ve světě, kde k sobě lidé často bývají zbytečně zlí… A když na to přijde, nedokážou pak ukázat lásku. Rozsvěcejte světýlka v srdcích - vlastních i těch okolo vás. Vážně. Je to důležité. Ušetří to hromadu bolesti a trápení.
Zkrátka jenom… Milujme. :)

Mějte se krásně a budu se na vás těšit u dalšího článku!

Přeji vám všem krásný den,
Vaše navrácená Lucienne. ♥


Přidám vám ještě něco pěkného na zpříjemnění dne. :) Překrásná písnička od mého oblíbeného a obdivovaného interpreta, Franka Turnera... Když už jsme u toho mít rád... Be more kind, my friends. Try to be more kind. ♥
(Myslím, že Frankových písniček se tu u článků objeví víc. :D Poslední měsíc mi pomáhá žít, bez něj bych se přes některé dny vůbec nedostala. Miluju ho. :D)


.

Mám strach

20. září 2017 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ


Zdravím všechny, kteří sem zase zavítali. :)

Dneska přidávám básničku. Poslední ze své zásobičky. :( Až tahle vyjde na světlo, bude můj sklad nápadů na články naprosto zoufale prázdný. :( Musím buď zase rychle něco napsat, nebo vymyslet, čím jiným vás tady pobavím, protože dílka mi došla a já jsem absolutně na suchu. :DD

Co se dnešní básničky týče... Všichni máme strach ze změny. Někteří velký, někteří menší, ale máme ho. Nehledě na to, jak moc se na ni těšíme.

Pěkné počtení. :)


Deníčkoviny /4 - Princezna v domácnosti

14. září 2017 v 21:08 | Lucienne |  DENÍČKOVINY
Ahoj, všichni. :)

Pomalu ale jistě se mi blíží začátek akademického roku a já se musím psychicky připravit, že s jeho příchodem začnu být zaneprázdněnější, než bych si přála. :D Chci tedy vydat ještě jeden článek předtím než to v pondělí celé propukne a sežere mi to všechen volný čas. :D

Dneska jsou to čtvrté Deníčkoviny. Deníčkoviny o další změně v mém životě, se kterou se vám chci svěřit. :)


Utopím se v tobě

10. září 2017 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ


Ahoj, všichni. :)

Tak co, jak válčíte v novém školním roce? :D

Já vám dneska přináším básničku, která je vlastně celá jedna velká náhoda. Už jsem ji zmiňovala v první části Básnického zápisníku, objevila jsem ji totiž, když jsem se probírala nedokončenými básničkami. Byla mezi nimi jaksi zahrabaná a dlouho se mi tam schovávala, ani jsem o ní nevěděla. Je jen kratičká, ale přesto myslím, že není třeba k ní nic dodávat. :)


Z básnického zápisníku /2 - Rozepsané

7. září 2017 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ

Ahoj, všichni. 😊

Jak jsem už dříve slíbila, přináším vám druhou - a prozatím poslední - část Básnického zápisníku. Minule jsem vám ukázala střípky a útržky veršíků, které mi kdysi přišly na mysl, ale nikdy jsem z nich nevyplodila nic většího. Dneska tu najdete básničky, které jsem naprosto účelně začala psát s jasným cílem složit básničku. Měla jsem myšlenku, závěr, všechno… ale jaksi to nevyšlo. Nenapsala jsem ji na jeden zátah a vracet se k takové básničce a dokončovat ji v úplně jiné náladě bývá složité a většinou ta básnička ani nedopadne tak, jak měla. Proto skončily tak, jak skončily - ve složce rozepsaných.


My Family (kresba tužkou)

4. září 2017 v 12:00 | Lucienne |  OBRÁZKY
Hi guys! :)

Dneska pro vás mám obrázek, který jsem teprve před nedávnem dokončila po tom, co mi třičtvrtě roku ležel rozpracovaný v šuplíku. Jsem ráda, že jsem ho konečně dodělala, protože musím říct, že tohle bylo náročné. :)
Je to fotka mé rodiny z roku 2009. Pořád si myslím, že to není úplně nejideálnější, ale v rámci mých kreslířských schpností je to asi to nejlepší, co jsem ze sebe byla schopná vydat. :D


PS: Já jsem ten skřítek úplně vlevo :D Bylo mi tenkrát dvanáct. :)

Mějte se krásně! :)

Jedu domů, však ne za tebou

1. září 2017 v 12:00 | Lucienne |  BÁSNĚ


Vztah na dálku, stejně jako každý jiný vztah, něco dává a něco bere. Odjíždění je rozhodně ta temná stránka věci.

Vytvořeno: 21. 6. 2017


Další články


Kam dál

Líbí se ti moje tvorba? Pokud ano, byla bych moc ráda, kdyby sis na svůj blog dal/a mou klikačku. Na světě by hned bylo o jednoho potěšeného pisálka-maniaka víc. :D



................................








......................................


Zákaz kopírování!Všchny články na tomto blogu (kromě označených v ýjimek) jsou má vlastní tvorba! Pokud byste náhodou měli zájem uvést některý z mých článků na svých stránkách, musím o tom zaprvé vědět, a za druhé k němu uveďte autora a zdroj!


Pokud někdo poruší tato pravidla a já někde objevím svou tvorbu bez mého jména (respektive přezdívky), budu to řešit dál.

Design by Meggie